27. 10. 2020 – Albertus podpořil první z mimořádných učitelů

Vklad do budoucna

Technologická civilizace bez zájmu o technologie může vypadat jako představa ze špatné sci-fi. V současnosti jsme však přímými svědky přesně takového vývoje. Ačkoli jsou veškeré činnosti stále závislejší na výsledcích vědy, většinová společnost se k ní staví rezervovaně a bez většího zájmu, bez snahy pochopit alespoň základní principy.

Pro příklady nemusíme chodit daleko. Jazykovědci, historikové, sociologové, lékaři a mnohé další profese spoléhají na informační databáze, špičkovou výpočetní techniku nebo programy vybavené umělou inteligencí. A jejich existenci berou jako samozřejmost.

Současná společnost přitom využívá výsledky přírodních věd, které se bouřlivě rozvinuly v uplynulém století. Objevy fyziků daly vzniknout rozhlasovému a televiznímu vysílání, na podobných principech pak stojí sítě mobilních telefonů nebo internetového připojení přes wi-fi. Aplikace fyzikálních objevů řeší ve velké míře energetickou krizi, která by bez moderních technologií už dávno nastala. A nemáme na mysli jen jaderné energetické zdroje, ale i solární, vodní, příbojové nebo větrné elektrárny.

Informatika pak technické aplikace fyzikálních principů vybavila automatickým a později autonomním řízením a rozhodováním, které teprve umožnilo jejich masové rozšíření. Bez podpory počítačů by vůbec nebylo v lidských silách podobné technologie využívat v tak masovém měřítku a s tak malým rizikem. Uvedeme jediný příklad. Letiště ovládané čistě lidským faktorem by nedokázalo odbavit za daný čas ani polovinu letů, navíc by havárie byly prakticky na denním pořádku.

Fyzika a informatika, spolu s dalšími přírodovědnými obory, vytvářejí podobu nejen naší současnosti, ale určují ve velké míře budoucnost. Proč se tedy o ně zajímá stále menší počet lidí? Proč nejsou tyto obory lákavé pro budoucí učitele? Proč je fyzika či informatika vnímána jako okrajový předmět?

Těmto otázkám musíme čelit. Jinak se snadno může stát, že už v dohledné době nebudou lidé, kteří by dokázali alespoň obsluhovat a udržovat stávající technologické infrastruktury, nemluvě o jejich nutném rozvoji a inovacích.

Jsme si vědomi, že tento mimořádně komplexní problém nelze řešit izolovaně. Je dokonce velmi těžké při jeho řešení vůbec někde začít. Rozhodli jsme proto alespoň pro první krok, kterým je podpora vynikajících pedagogů fyziky a informatiky, ať už začínajících nebo s letitou praxí. Podstatné je, aby se jejich práce neomezovala jen na výuku. Důležitost exaktních oborů by měli prosazovat také v rámci celé společnosti, měli by aktivně budovat jejich pozitivní obraz. Právě takoví pedagogové jsou klíčem k budoucnosti. Dost možná dokáží zvrátit poněkud přezíravý většinový pohled na fyziku a informatiku, pokud jich bude dostatečný počet.

V danou chvíli oceňujeme ty stávající a věříme, že to může inspirovat i mnohé další, ke studiu učitelství, k vědecké kariéře či prostě jen k hlubšímu zamyšlením nad skutečným celospolečenským význam exaktních oborů.

Na udělování Cen Albertus se společně dohodli Matematicko-fyzikální fakulta UK, Jednota českých matematiků a fyziků, Fyzikálně pedagogická společnost JČMF, Česká fyzikální společnost, Elixír do škol, Česká hlava, Svět techniky Ostrava a pražské Planetum. Budeme rádi, pokud se k nám postupně připojí také další.

„Měřítkem inteligence je schopnost změny,“ konstatoval kdysi Albert Einstein. Vítáme a oceňujeme všechny, kteří si podobně jako my myslí, že se nemýlil.

Svatý Albert Veliký před Kolínskou univerzitou
Foto: Tim Bartel, CC BY-SA